Dnes a zítra se účastníme XXVI. ročníku české konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství v Českých Budějovicích.

Toto setkání se zaměřuje zejména na odbornou veřejnost v oblasti legislativy zabývající se problematikou radioaktivních látek se zvláštním zaměřením na hydrosféru či problematiku přírodních radionuklidů v oblasti upravování pitných vod. Konferenci pořádá Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka.

Náš přední odborník na radiologii a radiochemii, pan Ing. Tomáš Bouda, CSc. přispěje přednáškou na téma „Primární zdroj radioaktivity důlních vod Ostravsko – Karvinského revíru“.

Naše společnost ALS Czech Republic, s.r.o. byla v období 1. 2. 2019 – 1. 2. 2020 spoluřešitelem projektu TAČR TITSSUJB 703 „Zmapování a stanovení radiačních rizik kontaminovaných území – stanovení primárního zdroje/zdrojů“. Hlavním řešitel projektu byla firma Green Gas DPD a.s., Paskov a dalším spoluřešitelem byla firma E&H Services a.s. Konečným uživatelem projektu a zadavatelem byl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Úkolem ALS bylo v rámci projektu zejména provádění veškerých radiochemických a chemických analýz odebraných vzorků podzemních vod z miocenních bazálních klastik (detritů), jakož i radiochemické a chemické rozbory podzemní a povrchové vody kvarterních systémů odvalů karbonských hlušin, dále radiometrické rozbory hornin karbonského masivu (hlušinové odvaly) a dnových sedimentů Karvinského potoka.

Ze získaných dat vyplynulo, že ve vodách horninového prostředí detritu, silně zasolených, s výrazně redukčním charakterem, do vodného prostředí přecházejí zejména izotopy radia ²²⁶Ra a ²²⁸Ra. Izotopy radia pak kontaminovaly důlní vody (směs detritových a povrchových vod) a s nimi se dostávaly na povrch, kde se radium částečně vylučovalo na dnových sedimentech. V podzemních vodách kvarterních hlušinových odvalů, které mají stejné složení jako horniny detritu, již převažuje oxidační prostředí (výrazně vyšší obsah síranů vzniklých oxidací sulfidů) a na rozdíl od vod detritu se již významně louží i izotopy uranutaké

Primárním zdrojem radioaktivity důlních vod byly tedy horniny detritu, které někdy ani nemusely mít zvýšenou vlastní radioaktivitu přírodních radionuklidů uranové a thoriové rozpadové řady, nicméně jejich vodné prostředí mělo příznivé podmínky pro přechod izotopů radia z horniny do vodné fáze (solanka, redukční prostředí). Tato voda pak byla zdrojem radioaktivity vypouštěných důlních vod.

Tento projekt tak přispěl k odhalení primární zdroj kontaminace důlních vod Ostravsko – Karvinského revíru a na jeho základě lze plánovat další potřebné činnosti.

Další příspěvek Ing. Tomáš Boudy, CSc. Bude na téma „Vyhodnocení závislosti poměru aktivitních koncentrací izotopů uranu ²³⁴U/²³⁸U a ²³⁵U/²³⁸U ve vodách na aktivitní koncentraci ²³⁸U.

Prezentované poznatky jsou založeny na analýzách více než 4000 vzorků vod na obsahy izotopů uranu ²³⁸U, ²³⁵U a ²³⁴U. Byly též vyhodnoceny hodnoty těchto aktivitních poměrů u cca 500 analyzovaných pevných vzorků.

Statistickým pracováním rozsáhlého souboru dat jsme vyhodnotili zajímavé zákonitosti, které mohou významně pomoci při vyhodnocování a interpretaci měření obsahu přírodních radionuklidů v pitných vodách. Jde zejména o fakt, že zatímco poměry aktivit 235U/238U v přírodních vodách i v horninách jsou víceméně konstantní, tak v zejména podzemních vodách, ale i v některých půdách, sedimentech a horninách obvykle neodpovídají vypočteným teoretickým hodnotám. Aktivitní poměr ²³⁴U/²³⁸U je roven jedné jen v uzavřených systémech, např. v některých minerálech, které nebyly dlouhodobě podrobeny žádnému chemickému vlivu. Ve vodách bývá aktivitní poměr ²³⁴U/²³⁸U mnohdy mnohonásobně vyšší, důvodem je skutečnost, že ²³⁴U v horninách vzniká rozpadem svého mateřského nuklidu, ²³⁸U. Atomy ²³⁴U dostávají do vodného prostředí mnohem snadněji než atomy jeho mateřského ²³⁸U při chemickém ataku horniny podzemní vodou. Částečně ke zvýšení aktivity ²³⁴U vůči ²³⁸U ve vodách přispívá i to, že ²³⁴Th, krátkodobý produkt rozpadu alfa ²³⁸U, může být po atomovém odrazu ve větší míře uvolněn do vodného prostředí, kde se velmi rychle přemění  také na ²³⁴U.

Zpracování rozsáhlého souboru dat v analyzovaných vzorcích vod tyto skutečnosti potvrdilo. Aktivitní poměr ²³⁵U/²³⁸U je konstantní, naproti tomu je aktivitní poměr ²³⁴U/²³⁸U ve významné míře vyšší než 1, celkový průměr tohoto poměru je 1,9. Hodnota tohoto poměru závisí na hydrochemických podmínkách prostředí, dá se však obecně říci, že čím je nižší celková objemová koncentrace uranu resp. objemová aktivita ²³⁸U v podzemní vodě, tím je vyšší hodnota tohoto poměru.

Tato vysoce kvalifikovaná studie jistě přispěje k lepšímu poznání chování radionuklidů v životním prostředí. 

Doufáme, že i naše partnery, stejně tak jako odbornou veřejnost v Českých Budějovicích seznámíme s problematikou radiologie.