Pesticidy v chráněných krajinných oblastech
Stáhnout PDF
EnviroMail_08_Evropa_Pesticidy v chráněných krajinných oblastech
Masové používání přípravků na ochranu rostlin na obhospodařovaných půdách vede i při dodržování zásad správné zemědělské praxe k nežádoucí kontaminaci životního prostředí. Navzdory přísným ochranářským opatřením se s pesticidy bohužel potýkají i chráněná území, která jsou všeobecně považována za lokality prosté znečištění.
Chráněné krajinné oblasti
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) hrají neocenitelnou roli při ochraně biodiverzity a udržování integrity přírodních ekosystémů. Tyto vyhrazené oblasti slouží jako klíčová útočiště pro nespočet druhů rostlin a živočichů, čímž jim vytváří prostředí, ve kterém mohou prosperovat a spoluexistovat jako součást vyváženého ekosystému. Chráněné a nedotčené prostředí CHKO však může být, a bohužel často bývá, ohroženo nechtěnými důsledky moderních zemědělských praktik, přičemž používání pesticidů je známo a potvrzeno jako nejzásadnější problém.
Při nesprávném používání nebo nadměrném dávkování mohou pesticidy vážně ohrozit kvalitu povrchových i podzemních vod. Dlouhodobý dopad expozice pesticidům by neměl být zanedbáván. Rezidua pesticidů mohou přetrvávat v životním prostředí po velmi dlouho dobu, díky čemuž představují kontinuální hrozbu. I z tohoto důvodu musí produkty na ochranu rostlin před svým uvedením na trh projít důkladným posouzením v souladu s Nařízením (ES) č. 1107/2009¹ Evropského parlamentu a Rady, které má minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí a necílové organismy.
Lepší ochrana pro CHKO Moravský kras
Moravský kras je největším a pravděpodobně nejznámějším krasovým územím České republiky. Jeho
unikátní příroda a vodní zdroje, z nichž některé jsou využívány pro výrobu pitné vody, jsou však ohroženy intenzivním obhospodařováním krasových plošin. Zemědělská činnost v této oblasti představuje riziko průniku pesticidních látek do podzemních prostor, a to buď jejich průsakem přes půdní a horninové prostředí (takto vzniká skapová voda) nebo splachem ornice z polí do závrtů, které bývají rozorávány až na samou hranu.
V rámci řešení výzkumného projektu (více níže) byly získány potřebné informace o znečištění zdejších půd, aktivních povrchových i podzemních toků a zejména pak skapových vod. V souvislosti se skapovými vodami byla situace nejhorší v Harbešské jeskyni, která se na začátku projektu nacházela pod ornou půdou a během jeho realizace (konkrétně v letech 2019 a 2020) došlo k zatravnění jejího povrchu.
Koncentrace pesticidních látek zde pravidelně často i několikanásobně překračovaly povolené limity pro podzemní vodu, stanovené vyhláškou č. 5/2011 Sb. (0,1 μg/l pro každou jednotlivou účinnou pesticidní látku a její relevantní metabolit a 0,5 μg/l pro úhrn těchto látek).
Nová metodika hodnocení přípravků na ochranu rostlin
Přípravky na ochranu rostlin, které se používají zejména v zemědělství, procházejí před uvedením na trh důkladným hodnocením, které vychází z nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 1107/2009¹, jehož cílem je minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí a necílové organismy. Podstatnou součástí tohoto hodnocení je vyloučení markantního vlivu na relevantní organismy, které by mohly být používáním přípravků zasaženy. V rámci řešení projektu byla vytvořena nová metodika hodnocení přípravků na ochranu rostlin, která obsahuje inovativní aspekty pro biologické experimenty s půdními živočichy. Metodika navíc počítá s využitím vysokokapacitních "omics technologií" pro případnou identifikaci mechanismu účinku.
Významné výstupy projektu
Získané informace o zatížení Moravského krasu pesticidy významně pomohly při vyjednávání ohledně nových opatření majících za cíl chránit zdejší krasové prostředí nejen pod povrchem, ale i na povrchu. Tato opatření byla realizována po opětovném vyhlášení CHKO Moravský kras v dubnu 2019 a zahrnovala:
- změnu zonace: první zóna byla nově vymezena nad jeskyněmi (100 m na každou stranu) a kolem závrtů (30 m od hrany závrtu);
- zatravnění orné půdy v I. zóně: v první zóně byly na orné půdě vytvořeny ostrůvky zeleně s cílem chránit krasové prostředí před znečištěním a poskytnout domov řadě živočichů a rostlin;
- omezení používání pesticidů ve II. zóně: ve druhé zóně bylo zakázáno používání některých pesticidních látek s dlouhým poločasem rozpadu.
Projekt TAČR TH03030178
ALS Czech Republic se problematice znečištění chráněných území věnuje dlouhodobě. Spolupracuje
v tomto směru s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a zejména pak s CHKO Moravský kras, a to již od roku 2013. V letech 2018 až 2021 se ALS Czech Republic podílelo na řešení souvisejícího projektu s názvem „Nové metody hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin vůči necílovým půdním organismům: Hodnocení rizik zatížení půdního prostředí xenobiotiky na diverzitu“. Hlavním příjemcem projektu, jenž byl finančně podpořen Technologickou agenturou České republiky (TAČR) v rámci programu EPSILON, byl Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Publikace projektu
Mapa s certifikovaným obsahem:
Certifikovaná metodika:
Článek v odborném časopise:
- Halešová, T. et al. (2022). Výskyt pesticidních látek v řece Punkvě. VTEI, 2022(2), 29–32.
- Halešová, T. et al. (2021). 1,2,4-triazol: (Ne)známý relevantní metabolit ve vodách? Vodní hospodářství, 2021(1), 4–7.
- Halešová, T., Kotyzová, M. (2021). Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras. Ochrana přírody, 2021(1), 15–18.