Na konferenci Sanační technologie XXIV, která právě probíhá v Uherském Hradišti vystoupí zítra, 20. 5., naše zástupkyně Ing. Taťána Halešová, která vede v ALS Czech Republic projektové středisko, zabývající se mimo jiné i vlivem pesticidů na životní prostředí.

Příspěvek Eliminace pesticidů v CHKO Moravský kras je zaměřen na vývoj výskytu pesticidů a jejich polárních metabolitů v této oblasti v letech 2018 – 2021.

Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky, a jako takový patří mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO). Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna, nachází se zde tři významné krasové plošiny (Ostrovská, Vilémovická a Harbešská) a mnoho závrtů. Severní část Moravského krasu je odvodňována řekou Punkvou a jejími zdrojnicemi Sloupský potok a Bílá voda. Na Ostrovské plošině se nachází svou rozlohou 50 km nejrozsáhlejší jeskynní systém ve střední Evropě Amatérské jeskyně. Na Harbešské plošině se v závrtu Společňák nachází propasťovitá jeskyně Harbešská. Navzdory přísným ochranářským opatřením, která obecně platí v chráněných krajinných územích, byla v řece Punkvě a jejím povodí odhalena přítomnost znečišťujících a potenciálně rizikových pesticidních látek. Zdroje tohoto znečištění se nacházejí jednak přímo na území CHKO Moravský kras, ale i v jeho povodí, a souvisí s antropogenními aktivitami a využíváním krajiny.

CHKO Moravský kras patří k citlivým územím, díky jeho vápencovému charakteru s množstvím závrtů, se povrchové vody dostávají do podzemí bez infiltrace přes půdní vrstvy a nesou tak s sebou veškeré znečištění. Toto znečištění může představovat riziko pro vodní bezobratlé organismy, ale také pro zdraví obyvatel, neboť v CHKO MK se vyskytují zdroje podzemní pitné vody. Je třeba uvědomit si, že tato lokalita je velmi zranitelná, a podle toho bylo třeba upravit podmínky zonace a tím i lokalitu začít skutečně chránit.