Byla publikována pravidelná zpráva o kvalitě pitné vody v České republice, stručný výtah ze zveřejněných informací uvádíme níže:

Ze sítí veřejných vodovodů 4 097 zásobovaných oblastí bylo v roce 2017 odebráno 33 724 vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 1 024 210 hodnot (285 ukazatelů) jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 456 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody a přírodní složení vody nebyly dodrženy v 5 629 nálezech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,54 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,02 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel, četnost překročení MH klesá obdobně z 2,10 % na 0,17 %. 

Z dat získaných v letech 2004 až 2014 vyplývalo, že dochází k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody – nicméně v roce 2015 se tento trend zastavil, když bylo pozorováno četnější nedodržování NMH než v předešlých letech. Hlavní příčinou je sledování většího spektra pesticidních látek a jejich metabolitů (193 ukazatelů) a častější nalézání vyšších koncentrací těchto látek.

Tento fakt potvrzuje i skutečnost, že v oblasti veřejných vodovodů z celkem evidovaných 152 zásobovaných oblastí pro které v roce 2017 platila výjimka, resp. mírnější hygienický limit pro ukazatel s NMH než stanovuje vyhláška č. 252/2004, bylo u více než poloviny (79 oblastí) důvodem výskyt pesticidních látek nebo jejich metabolitů. Mírnější hygienický limit (pro ukazatele s NMH), než stanoví platná vyhláška č. 252/2004 Sb. byl nejčastěji stanoven pro ukazatel acetochlor ESA (55 oblastí zásobujících celkem 254 739 obyvatel). Obecně nejčastěji povolené limity překračují formy a metabolity pesticidů acetochloru, alachloru, atrazinu a terbuthylazinu.

U veřejných a komerčních studen jsou nejčastějšími parametry překračujícími NHM hodnoty všech mikrobiologických ukazatelů jakosti pitné vody - intestinální enterokoky (3,52 %), Escherichia coli (2,70 %), koliformní bakterie (10,73 %), Clostridium perfringens (1,88 %).

Zaměřeno na pesticidy

Zpráva o kvalitě pitné vody v České republice obsahuje speciální kapitolu věnovanou pesticidním látkám.Tento fakt dokazuje, že vnímání problematiky pesticidních látek v pitné vodě se v posledních letech v České republice poměrně ostře mění. V souvislosti s novým výběrem a rozšířením spektra sledovaných pesticidních látek, včetně některých jejich metabolitů, došlo k výrazné změně celkového obrazu. Mnohem více pesticidních látek je ve vodě nejen detekováno (okolo 70 % vodovodů je kontaminací PL zasaženo, i když zdaleka ne ve všech jsou překračovány stanovené limity), ale mnohem četněji je překračována i stanovená limitní hodnota 0,1 μg/l daná vyhláškou 252/2004. Dále můžeme konstatovat, že ještě stále jsou nalézány pesticidní látky (či jejich metabolity), jejichž použití bylo zakázáno před 10 a více lety (např. alachlor v r. 2008, atrazin v r. 2004), což ukazuje na dlouhou dobu perzistence těchto látek ve zdrojích vod.

Od roku 2017 jsou PL na prvním místě jako příčina „výjimek“ z kvality pitné vody. Navíc, kdyby nedošlo na dělení metabolitů pesticidů na relevantní a nerelevantní (a zvýšení limitů pro některé relevantní metabolity), vypadala by situace ještě dramatičtěji. Nicméně limitní hodnota 0,1 μg/l není odvozena toxikologicky, ale na základě předběžné opatrnosti. Překročení tohoto limitu tedy není automaticky spojeno s akutním ohrožením zdraví spotřebitelů. Souběžné výskyty PL a jejich metabolitů (v našem šetření jsme v jednom vzorku nalezli až 11 z 21 sledovaných látek), však dávají této preventivně stanovené limitní hodnotě své opodstatnění, protože schopnost současné toxikologie hodnotit zdravotní riziko směsi většího počtu chemických látek je omezená.

Je také zřejmé, že současná situace s výskytem PL podkopává důvěru spotřebitelů v kvalitu a nezávadnost pitné vody a je v rozporu s cíli nejen české, ale i evropské legislativy. Je třeba přistoupit k účinné, přímé nebo nepřímé regulaci používání nejvíce problematických PL (z hlediska jejich dopadu na zdroje vody) v životním prostředí.

ZDROJ: Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2017, Státní zdravotní ústav

Služby ALS v oblasti rozborů pitných vod

Ve spolupráci s Krajskými hygienickými stanicemi pomáháme definovat dle novely vyhlášky 252/2004 seznam relevantních pesticidních látek, které se mohou vyskytovat v dané oblasti a jsou tak potenciálními kontaminanty vody. Naše laboratoře již validovaly a akreditovaly jeden z nejširších rozsahů pesticidů v ČR a nadále vyvíjíme metody pro stanovení pesticidů a jejich metabolitů.

 Pro více informací o poskytovaných analytických službách z oblasti životního prostředí nás neváhejte kontaktovat na tel 226 226 228 nebo e-mailem na  customer.support@alsglobal.com.