Stanovení azbestu

IDENTIFIKACE AZBESTOVÝCH VLÁKEN

Azbestové materiály jsou skupinou přírodních vláknitých minerálů. Pro jejich fyzikálně-chemické vlastnosti jsou průmyslově zpracovávány a používány jako tepelné izolace, ohnivzdorné textílie, azbestocementové výrobky, materiály pro elektrickou izolaci apod. Vlákna azbestu vykazují velkou pevnost v tahu, flexibilitu, odolnost vůči chemickým činidlům (kyseliny, zásady) a proti fyzikálním změnám (teplota, tlak, tah apod.). Průmyslově se využívá 6 typů azbestu: chrysotil, amosit, krokydolit, tremolit, aktinolit a anthofylit.

 
Nejširší využití našel azbest ve stavebních materiálech, ve kterých dnes představuje největší problém. Při namáhání azbestových materiálů se mohou uvolňovat ostrá vlákénka, která mohou ohrozit lidské zdraví. Proto je důležité zejména při demoličních pracích vědět, zda daný materiál obsahuje azbest a pak s ním následně nakládat náležitým způsobem.

ANALÝZA AZBESTU V ALS

V našich laboratořích se k identifikaci azbestových vláken ve vzorcích používá optická mikroskopie. Pod stereoskopickým mikroskopem jsou vyhledány jednotlivé typy přítomných vláken. Nalezená vlákna jsou postupně odseparována z původní matrice vzorku pomocí skalpelu, separační jehly a pinzety. Vlákna jsou poté vložena na podložní mikroskopické sklíčko a zalita imerzní kapalinou. Takto připravený preparát je následně analyzován pomocí polarizačního mikroskopu. Stanovením optických vlastností (morfologie, barva, pleochroismus, anizotropie, zhášení a charakter zóny) jsou pak vláknité komponenty ze vzorku klasifikovány jako azbestová vlákna, nebo neazbestová vlákna.