Pesticidy představují širokou a různorodou skupinu látek masivně používaných v zemědělství pro ochranu plodin před škůdci z řad mikroorganismů, hmyzu, živočichů a nežádoucích rostlin. Díky plošnému využívání zasahují významnou část životního prostředí, kde následně mohou narušovat stabilitu ekosystémů. Bohužel se reálně často nadužívají či nevhodně používají a tím ještě dále stoupá jejich nebezpečnost pro životní prostředí. Negativní dopady se mohou objevit až po delším období několika let (např. DDT), navíc momentálně neznáme “koktejlový efekt“ působení jednotlivých aktivních látek a jejich metabolitů ve směsích.
přes 1200 registrovaných látek
Existuje více než 1 200 registrovaných aktivních látek s pesticidním účinkem ve více než 100 skupinách, v České republice je používáno zhruba 450 z nich ve formě některého z komerčních přípravků na ochranu rostlin, kterých je u nás požíváno kolem 900. Nejčastěji se vyskytují pesticidy na bázi glyfosátu, kvarterních amoniových solí, chloracetanilidové, močovinové, karbamátové, fenoxylkanové, triazinové atd. Pesticidy se aplikují jako návnady pevné či kapalné, spreje, aerosoly, v práškové formě, jako impregnace či povrchový film.
Vzhledem ke způsobům plošné aplikace (kdy pouze cca 65 % zasáhne rostliny, zatímco 25% se dostane do půdy a 10% se odpaří), jejímu provádění i na vodní plochy pro jejich ochranu a přenosu pesticidů vypařováním, větrem, deštěm, vymýváním z půdy dochází často k zasažení oblastí, které jsou i desítky kilometrů vzdáleny od původního místa aplikace pesticidů. Dalším zdrojem je přímé znečištění z výrobních závodů na pesticidy, domácností, čištění zemědělské techniky atp.
Nebezpečné metabolity
Následně pesticidy podléhají přeměně dle svého poločasu rozkladu, nicméně z některých takto vznikají ještě toxičtější metabolity. Produkty přeměny pesticidů je nutné znát pro jejich zahrnutí mezi relevantní metabolity (obdobně či více toxické než původní pesticid), které je třeba taktéž v dané oblasti sledovat. Tento požadavek vychází z direktivy 98/83/EC, v naší legislative je například požadavek na sledování pesticidů a jejich relevatních metabolitů zakotven ve vyhlášce 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Další evropká legislativa se zabývá limity přítomnosti pesticidů v povrchových a podzemních vodách, jejichž monitoring na našem území provádí pravidelně ČHMÚ, jehož výsledky dokazují, že i podzemní vody již jsou zasaženy pesticidními látkami.
Laboratoře ALS v Praze se díky účasti a zabezpečování monitoringu výskytu pesticidů v podzemních vodách pro státní správu staly postupně špičkovým pracovištěm pro analýzu této skupiny látek. Disponujeme týmem zkušených expertům specificky zaměřeným na tuto oblast a špičkovým přístrojovým vybavením. Vyvíjíme metody pro stanovení pesticidů a ve spolupráci s Krajskými hygienickými stanicemi pomáháme definovat seznam relevantních látek pro sledování v životním prostředí v daném kraji. Naše pracoviště již validovalo a akreditovalo jeden z nejširších rozsahů pesticidů v České republice.
